Sportovní kynologie

Nakonec po návštěvě pár cvičáků jsme se přihlásily do Chrudimi, kde jsme našly bezva partu psů a lidí. Naše cvičitelka Hanka se snaží nám páníčkům vsvětlit jak nejlépe se dorozumět s naimi psisky, tak aby obě strany byly spokojené a my se snažíme její rady někdy s většími a někdy s menšími úspěchy plnit a realizovat :).

Jane je opravdu šikovná a moc rychle se učí, takže základní povely (sedni, lehni, ke mě, zůstaň) jsme uměly, když jsme na cvičák začaly chodit, ale pro Jane bylo cvičení ve skupině psů a v jiném prostředí dobrou zkušeností a moc jí to prospělo. Naučila se víc soustředit a hlavně i trpělivosti.

Kdo má borderku, tak asi chápe o čem mluvím ... Jane totiž jednak předvídá moje povely už jen z pohybu těla, které dělám celkem bezděčně a hlavně je schopna si sekvenci cviků zapamatovat, tak je udělá pro jistotu všechny najednou. Je jedno, že panička řekne jen jeden a pak čeká, až ostatní psi udělají to samé, Jane už má celou sestavu za sebou a čeká na další povel :). Tohle asi bylo nejtěžší ... naučit se čekat na povel a vydržet v dané poloze až do dalšího povelu. Ale zvládly jsme to a Jane pochopila, že když se cvičí, tak prostě až na můj povel :).

Zkouška ZOP (zkouška ovladatelnosti psa)

• místo konání: ZKO Chrudim
• termín: 29. 11. 2009 (Jane bylo 13 měsíců)
• zkušební řád KJ ČR Brno

Když byl Jane jeden rok, tak základní poslušnost zvládla a já se rozhodla, že to teda zkusíme se zkouškou. Když nic, bude to pro nás zkušenost, říkala jsem si (aniž bych tušila, jak moc velká ta zkušenost bude :)). A jelikož na konci listopadu ZKO Chrudim pořádala zkoušky ZOP, nahlásila jsem nás a začala pilovat. Opravdu nám to šlo ... ale co čert nechtěl, tak Jane začala cca 14 dní před zkouškama hárat.

Uvažovala jsem, zda to nemám zrušit, ale Jane šlo cvičení i nadále, tak jsem to riskla. No, podruhé už do zkoušky v době hárání nepůjdu :).

Jane měla období, kdy její náruživost dostoupla vrcholu a její primární zájem byl o psi a nějaká panička s povely jí opravdu moc netankovala. Musím říct, že jí to nemůžu vyčítat, měla jsem předpokládat, že když za plotem bude deset psů, tak že nebude soustředěná, ale po bitvě je každý generál.

Přivolání děláme "k noze", jelikož povel volno na deset kroků nám dělá problém, ale tentokrát s odběhnutím na patřičnou vzdálenost opravdu nebyla potíž. Musela jsem povel na přivolání zopakovat a už byly body dole. Chůze s a bez vodítka vypadala asi následovně: "ano paničko, já jdu u nohy ... ale támhle jsou nějaká zajímavá psiska a já bych se ráda na ně podívala" a už byla půl metru od nohy. Povel sedni probíhal obdobně: "paničko, já se koukám na ty psi ... a co že si to říkala, jo sedni, vždyť já už si sedám" ... a v podobným duchu proběhlo celé přezkoušení. Odložení naštěstí zvládla Jane v pořádku a i speciální cviky, jako chůze přes nerovný terén a přenesení cizím člověkem s košíkem byly v pořádku.

Zkoušku jsme zvládly s hodnocením "velmi dobře", ale já vím, že kdyby Jane nehárala a neměla v hlavě místo mozku hormon, tak by zkoušku zvládla na výbornou. No holt, když je panička truhla, nedá se svítit. Příště už budu chytřejší.

Co mě ale potěšilo bylo to, že i přes veškeré hárání, byla Jane celou dobu na volno a byla vždy odvolatelná od jakéhokoli psa. Jsem schopna s ní jít na vyjížďku do přírody na koni nebo i jet na inline bruslích a vést ji při tom na vodítku a ve všech těchto situacích je Jane ovladatelná a poslušná. To je pro mě to nejdůležitější :).

Ale naše zkouškové úsilí neskončilo, teď pilujeme aport a štěkání a zkusíme ZZO a případně i zkoušku BH. Pak uvidíme, jak nám půjdou stopy a případně obrany a jestli budeme mít na to zkusit další úrovně zkoušek. Tak nám držte palce.