Jane

Oslovujeme voláme: "Džejn, Džejňule, Cácorka, Kalamita, Bobina, blázen černobílej ..."

Chovná fena, Klubový šampion BCCCZ

Jak jsme k borderce přišli ...

Když jsem konečně Michala přesvědčila, že pořídit si psisko je bezva nápad (poté co jsem k vánocům dostala závojnatku Filípka, málem jsme koupili zakrslýho králíčka a kočičku z útulku jsme si neodvezli jen těsně, jelikož se Michalovi ozvala alergie na kočky), začali jsme uvažovat o tom správném pejskovi pro nás. Přes labradora, bígla a berňáka jsme se dopracovali až k borderce.

Na borderkách nás zaujalo jejich nadšení k jakékoli aktivitě, jejich přítulnost a přátelskost s lidmi a co všechno se dokážou naučit. I když jsem se zpočátku bála jejich temperamentu a že nebudu dost dobrá psí máma a nezajistím borderce to správné prostředí, nakonec jsme se rozhodli, že do toho jdeme a začali jsme hledat štěně.

Tak nás internet zavedl do chovatelské stanice Dajavera, která je v Načešicích kousek od Pardubic. Zrovna sice žádná štěňátka neměli, ale plánovali, tak jsme si domluvili návštěvu. Na dvoře nás přivítaly tři borderky a byly naprosto úžasné ... nejvíc mě ale dostala Amy a tak jsme se s chovatelkou Dančou dohodli, že bychom si zamluvili štěně po Amy, nejlépe černobílou holku.

To se psal květen 2008 ... a tak jsme čekali, než holky začnou hárat, jak dopadne krytí, než se potvrdí, že tam nějaká štěňátka jsou a jestli se na nás vůbec dostane ... až se konečně 25. října 2008 Amy narodil C vrh štěňátek. Neuplynul ani týden a my se byli juknout a Danča nám oznámila, že na nás ta černobílá holka vyjde a že si i možná budeme moci vybrat. Už na první návštěvě se Michalovi jedna moc líbila ... říkali jí Cácorka ... Po několika návštěvách jsme si nakonec asi v 5 týdnech vybrali štěndo a nebyl to nikdo jiný, než naše Cácorka :).

Když jsme přijeli na návštěvu byla všechna štěnda venku, lítala a dránila, jen ta naše Cácorka spala v pelechu a vůbec se jí ven nechtělo (někdy si říkám, kéž by jí trocha té ospalosti zůstala do dneška :)).

Když jsme si před vánoci 2008 přivezli Jane domů, byla to taková malá kulička. První noc s ní Michal spal v předsíni na matračce, další noc už zvládala bez problémů v pelíšku u naší postele. Hned přes vánoční svátky dostala šokovou socializační terapii při rodinných návštěvách a užívali jsme si sněhu a pohody. Přivolání zvládla Jane za první měsíc a stejně rychle a nadšeně se naučila další základní poslušnost. Musím říct, že jsem nevěřila, že se může psisko učit tak rychle a nadšeně ... Cácorka prostě předčila naše očekávání a neustále nás překvapuje a přináší nám radost a pohodu do našeho života ...